Lissemys andersoni

Kožnatka zadoindická tečkovaná

Webb, 1980

Type Locality: "des grandes Indes"; "Pondicherry, Coromandel Coast, India"

Holotype: MNHN 7978

Popis druhu

Oválný, klenutý v dospělosti nerozšiřující se karapax (do 37 cm) je unikátní u kožnatkovitých, protože má sérii okrajových kostí podél zadního okraje (tyto nejsou považovány za stejné jako u želv s tvrdým krunýřem).

Rovněž je přítomna prenuchalní kůstka. Dvě neurální kosti oddělené prvním párem kostálních kůstek a sedm nebo osm neurálních kůstek leží v podélné řadě. Sedmý a osmý pár kostálních kůstek se středově dotýká. Zkostnatělé žebro je rozšířené, a žebra vyčnívají nad žeberními kostmi. Všechny karapaxiální kosti jsou jemně granulované. Mláďata mají vrásčitý karapax s podélnými řadami malých výstupků, ale karapax dospělců je mnohem hladší.

Karapax dospělců je šedozelený s množstvím velkých žlutých skvrn s tenkým černým okrajem.

Plastron je obvykle bílé až krémové barvy, někdy však až výrazně žluté barvy. Tato variabilita se vyskytuje i u jedinců ze stejného území (viz srovnávací foto). Přední část plastronu je pohyblivá, což umožňuje částečně uzavřít přední otvor a chránit tak hlavu a přední končetiny. Závěs leží v místě spojení epiplastry na entoplastron.

Hyoplastra a hypoplastra jsou spojené, a zadní rozšíření z entoplastronu chybí. V dospělosti bývá na plastronu sedm poměrně malých endoplastrálních hrubých skvrn, ale nikoliv u mláďat.

Zadní končetiny jsou chráněny jakýmisi tukovými záklopkami, které želva umí dokonale přimknout k plastronu.

Lebka je krátká a dorsálně vypouklá, kůstky nosu jsou mnohem kratší než největší průměr orbitu. Mezi orbitální místo je také velmi úzké než průměr orbitu. Rozmělněný povrch horní čelisti postrádá hřeben. Obsahuje kontakt s prefrontální radliční kostí. Masitý rypák je krátký s bočním hřebenem na internasalní přepážce.

Hlava je olivová až hnědá s několika protáhlými a širokými žlutými pruhy: na rypáku, jeden mezi orbity, jeden nepravidelný se vrací od strany orbitu k tympánu, a občas jeden z koutku tlamy zpátky podél hrdla. Série žlutých čar také bývá na krku. Končetiny jsou olivové nebo hnědé.

Jako ostatní kožnaté želvy mají Lissemys 66 chromozómů; 16 metacentrických a submetacentrickýách, 12 subtelocentrických, a 38 acrocentrických a telocentrických (Singh a kol., 1970; Stock, 1972).

Samci mají delší a silnější ocas, samice mají ocas kratší. Samice dorůstají větší velikosti než samci.

Foto: Hynek Prokop

Foto: Hynek Prokop

Foto: Hynek Prokop

Rozšíření

Lissemys andersoni obývá povodí řek Indu, Gangy a Brahmaputry ve východním Pákistánu, severní Indii, Sikkimu, severováchodním Nepálu, Bangladéši a severní pobřeží Myanmaru. K jihu skrze poloostrovní Indii až na Srí Lanku. Rovněž byly rozšířeny na Andamanských ostrovech (Das, 1991) – viz mapa.

Geografické variace

Podle taxonomického rozdělení dle Webba (1980), akceptovaným také Dasem (1995), jsou rozpoznávány tři poddruhy druhu Lissemys punctata, kde Lissemys scutata a Lissemys andersoni jsou zařazovány jako poddruhy.

Již několik posledních let je zcela bezpochyby za samostatný druh považována Kožnatka barmská (Lissemys scutata), což potvrdily i DNA testy. Dokonce někteří odborníci jako např. Bill McCord považují za samostatný druh i druhý poddruh Lissemys andersoni. Některé jeho obrázky různě publikované na internetu jsou již označovány pouze jako Lissemys andersoni.

Osobně se s tímto názorem zcela ztotožňuji (a na svých webových stránkách jej již plně používám), protože jsem měl možnost vidět exempláře všech tří a jsou mezi nimi poměrně značné anatomické rozdíly, že se nemůže jednat o pouhé poddruhy.

Dalším výrazným znakem mezi jednotlivými druhy je jejich chování a zejména agresivita. Jedinci druhu Lissemys scutata jsou zcela mírní, neagresívní jak při manipulaci s nimi, tak ve vztahu k ostatním želvám ať stejného nebo i jiného druhu; a platí to jak pro mladá zvířata, tak pro velké a staré jedince.

Naproti tomu Lissemys (punctata) andersoni jsou velmi nervózní zvířata, zejména samice napadají všechny ostatní jedince stejného druhu, pokud jsou s nimi chovány společně v jednom akváriu. Rovněž při manipulaci s nimi se snaží kousnout.

Nicméně rozdíl není jen v chování, ale i v anatomii a tak zcela nejmarkantnějším znakem je tvar karapaxu, zejména jeho zadní část, která je u Lissemys (punctata) andersoni protažena do špičky.

Podle mého názoru je potřeba v rámci rodu Lissemys rozlišovat tři samostatné druhy (Lissemys scutata, Lissemys punctata a Lissemys andersoni), u nichž možná časem dojde k dalším členění na poddruhy (odhaduji, že tomu tak bude zejména u Lissemys andersoni, kde jednotliví exempláři pocházející z různých oblastí mají jinou strukturu žlutého tečkování na karapaxu i jinou kresbu na hlavě).

Osobně se v poslední době více a více začínám odklánět od prostého dělení na poddruhy k mnohem logičtější populační biologii, kdy jednotlivé poddruhy jsou spíše označením pro skupinu zvířat se stejnými znaky, které se vyskytují na jednom území či v souvislém pásu výskytu.

Lokality výskytu

Lissemys scutata žije v mělkých, klidných, často stojatých vodách řek, potoků, mokřin, rybníčků, jezer a zavlažovacích kanálů a tanků. Vody s písčitým nebo bahenním dnem jsou preferovány.

Údaje o chování a rozmnožování uváděné v literatuře

Na úvod je potřeba konstatovat, že dosud byly všechny želvu rodu Lissemys nahlíženy jakožto jeden druh se třemi poddruhy a tak se údaje uváděné v literatuře vztahují ke všem třem druhům rodu Lissemys, většinou bez bližšího rozlišení.

Námluvy a páření byly pozorovány (Duda a Gupta, 1981) během dubna u želv v přírodě a od května do července u želv v zajetí. Samec plave nad a kolem samice, má natažený krk a končetiny, pravidelně hladí karapax samice svou bradou. Když je samice ochotná, samec svými tvářemi hladí její hlavu a krk, oba pohupují hlavami nahoru a dolů přibližně tři až čtyřikrát v řadě za sebou to opakují pětkrát až osmkrát. Samice se usadí na dně a samec vyleze na ni (na zadní část). Téměř na konci páření samec uvolní svůj pevný stisk na karapaxu samice a otáčí se tváří naproti samici. Oba zůstávají napjatí v této pozici kolem 15 minut, během kterých může samice vléci samce. Pak kopulace končí a pár se znovu rozdělí.

Kladení bývá od září do listopadu (Das, 1991; Sarker a Husain, 1996). Vyas (1996) popsal toto období od června do října pro západní Indii. Samice preferují ke kladení místa s jílovitou půdou v bažinatých oblastech poblíž křoví nebo jiné vegetace, kde je sluneční svit (Sarker a Husain, 1996). Dutina ke kladení je 6 – 20 cm hluboká, 8 – 16 cm široká a 20 – 21 cm dlouhá (Das, 1991; Sarker a Husain, 1996; Vyas, 1996). Samice začínají klást vajíčka ve 2 – 3 letech při velikosti 21 – 23 cm délky karapaxu (Sarker a Husain, 1996).

Samice najednou klade dvě až šestnáct vajíček a může celkem naklást 34 – 40 vajíček ve 2 – 3 snůškách každý rok (Sarker and Husain, 1996). Bílá vajíčka jsou kulatá (26,0-28,6 x 26,0-27,8 mm; Vyas, 1996) a mají křehkou skořápku. Vajíčka v první snůšce mohou být větší než ta z následujících snůšek (Sarker and Husain, 1996). Mláďata se líhnou v červnu až v srpnu příští rok a inkubace v přírodě trvá v rozmezí 241 – 409 dní. Mláďata jsou velká 34,8 - 37,9 mm délka karapaxu (Vyas, 1996).

V severní Indii hybernují želvy v období listopadu až února (Das, 1991, 1995). během suchého letního období mohou aestivovat v bahně nebo zaklíněné v suti pod trsy trávy na souši, nebo rovněž mohou migrovat po souši do jiných vod; většinou migrují samice (Auffenberg, 1981). V této době se často stávají objetí predátorů, zejména malí jedinci, když jsou na souši, jsou loveni supy (Auffenberg, 1981; Bhupathy a Vijayan, 1989). Tento druh se často sluní na písečných naplaveninách a plovoucí vegetaci.

Lissemys je všežravá želva. Deraniyagala (1939) popsal, že konzumuje žáby, ryby, korýše, vodní šneky, škeble, žížaly na Srí Lance, ale Minton (1966) v Pákistánu pozoroval jak konzumují vodní vegetaci. Měkkýši v jídelníčku tohoto druhu představují 26 %, ryby 20 % hmyz 20 % a vodní rostliny (stonky a kořeny, listy, květy i semena) 34 % - podle vyšetření trusu (Bhupathy a Vijayan, 1993) v Indii. Podíl živočišné potravy byl 59 % v období dešťů a 76 % během období sucha. Smith (1931) i Deraniyagala (1939) pozorovali vylézat želvy na břeh v noci a konzumovat mršiny a jiné zkažené materiály.

Literatura uvádí, že tato zaklapovací kožnatá želva je obecně mírná, ale nedávno chycení jedinci, zvláště velcí dospělci, mohou kousat.

Bohužel neznám autora této fotografie, a tak zde zveřejňuji tuto fotografii bez jeho svolení, ani zde nemohu uvést jeho jméno. Nicméně pro kompletaci údajů o tomto druhu se domnívám, že obrázek mláděte je nezbytné.

Zvířátko na obrázku je zcela určitě Lissemys scutata.

Údaje o ochraně

CITES

Ani Lissemys andersoni ani Lissemys punctata nejsou evidovány v IUCN Červená kniha ohrožených živočichů (1996).

Naproti tomu je druh Lissemys punctata uveden v druhé příloze CITES, a tak se vztahuje registrační povinnost na všechny poddruhy a proto k řádnému chovu je třeba mít zvířata s tímto dokladem. Přestože několik světových odborníků, jak již bylo uvedeno výše, začíná uvažovat Lissemys andersoni rovněž za samostatný druh a nikoliv za poddruh Lissemys punctata andersoni, a já se k této klasifikaci rovněž přikláním a zde na těchto webových stránkách ji plně podporuji, není tento názor natolik rozšířený mezi odbornou veřejností, aby na rozdíl od Lissemys scutata (u které toto již potvrdily testy DNA) i před kontrolními orgány mohla vystupovat Lissemys andersoni jakožto samostatný druh a nebylo potřeba žádných dokladů.

Chov

Harald Artner chová dva dospělé páry a několik semiadultních a juvenilních jedinců z jižného Bangladéše.

Želvy jsou chovány v prostorných nádržích a to vždy nejvýše po dvou, protože při větším počtu těchto želv v nádrži se zvyšuje nervozita a rovněž i agresivita.

Želvy přijímají veškerou masitou potravu. Ochotně konzumují i želatinu nebo granule.

Želvy, tak jako i ostatní kožnatky, mají tendenci se zahrabávat do písku. Nicméně toto zahrabávání není pro jejich chov bezpodmínečně a umožnil bych jej pouze u velmi nervózních zvířat.

V zimních měsících mají tendenci želvy vylézat na souš a zahrabávat se tam do substrátu, což doporučuji želvám umožnit, neboť v toto období i při chovu ve vodě často odmítají přijímat potravu. Želvy aestivují přibližně dva až tři měsíce. Na povrchu jejich těla, jak na kůži končetin, tak na kůži krunýře, se vytvoří jakási tuková vrstva, která zřejmě želvu chrání před vysycháním a poškozením kůže. Dokonce bylo pozorováno, že při tomto stavu probíhá velmi úspěšná regenerace poranění.

Údaje o chování a rozmnožování

Přestože Harald Artner chová dva dospělé páry, zatím se tento druh odchovat nepodařilo.

Vajíčka jsou kulatá, velmi křehká s jen velmi tenkou vápenatou skořápkou a silnější kožovitou vrstvou.

Bangladéš

Chittagong

	průměrná teplota v ° C	průměrná teplota minimální	minimální teplota v ° C	průměrná teplota maximální	maximální teplota v ° C	srážky v mm	průměrné srážky v mm
leden	19,4	12,8	7,2	26,1	31,7	5	45
únor	21,4	15,0	7,8	27,8	33,9	28	59
březen	25,0	19,4	10,6	30,6	37,2	64	115
duben	27,2	22,8	15,0	31,7	38,9	150	150
květen	27,8	23,9	18,3	31,7	36,7	264	166
červen	27,8	25,0	20,0	30,6	36,7	533	163
červenec	27,5	25,0	19,4	30,0	34,4	597	165
srpen	27,2	24,4	22,2	30,0	33,9	518	157
září	27,5	24,4	21,7	30,6	35,0	320	146
říjen	26,7	22,8	16,7	30,6	34,4	180	136
listopad	23,6	18,3	11,1	28,9	33,9	56	85
prosinec	20,0	13,9	8,3	26,1	31,1	15	50

rok	25,1	---	----	---	---	2730	1437

zeměpisná šířka: 22°21´ zeměpisná délka: 91°50´ nadmořská výška: 27 m sledované období: 1920 – 1980

Další informace o tomto druhu naleznete na těchto adresách

http://www.chelonia.org/lissemys_gallery.htm

http://emys.geo.orst.edu/main_pages/database.html

Ing. Hynek Prokop 2002 - 2003

Všechna práva vyhrazena

Poslední aktualizace: 18.06.2003

Všechna práva vyhrazena. Žádná část těchto textů nebo obrázků nesmí být reprodukována, nikde jinde publikována, uchovávána v rešeršních systémech nebo přenášená jakýmkoliv způsobem včetně elektronického, mechanického, fotografického či jiného záznamu bez předchozího souhlasu majitele autorských práv.

Texty nebo obrázky mohou být ze stránek stáhnuty pouze pro osobní a/nebo studijní potřebu.

All rights reserved. Those articles and pictures may not be reproduced, stored in a retrieval system, or transmitted, in any form or by any means, electronic, mechanical, photocopying, recording or otherwise without the prior permission of the copyright owner.